Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trochu z historie TJ Sokol Beroun ... 

 

Berounská tělocvičná jednota Sokol vznikla v roce 1865 jako druhá na Podbrdsku a jako nejstarší jednota župy Jungmannovy. Velký vliv na založení spolku měla setkání členů berounského pěveckého spolku Slavoš se členy pražského Sokola. Podle něj byly vypracovány spolkové stanovy a pražský Sokol se stal na dlouhou dobu i patronem Berounských. V počátcích se cvičilo na zahradě mlýna purkmistra Jana Seydla (nyní Zajíčkův mlýn) a v zimě v domě číslo 99 Jiřího Boška. Sokol měl tehdy 30 činných, 32 zakládajících členů, 1 čestného člena a 20 žáků.

 

Činnost členů Sokola, jenž se původně jmenoval Jednota tělocvično-hasičská Sokol v Berouně, se neomezovala jen na tělocvik a požárnickou práci. Velmi aktivně se zúčastňovali veřejného života. Berounský Sokol se např. podílel i na velké celostátní události položení základního kamene k Národnímu divadlu. Velkolepou oslavou bylo také svěcení vlastního sokolského praporu v Berouně dne 14. června 1868.

            V roce 1875 se osamostatnila hasičská složka. Potřeba centrálně řídit sokolské dění vyvrcholila v roce 1884 vytvořením žup, které se od roku 1889 soustředily v Českou obec sokolskou (ČOS). Beroun byl zařazen do té Středočeské, z níž se o třináct let později vydělila župa Jungmannova se sídlem na Smíchově. Její součástí je dodnes.

            První sokolské odbory začaly vznikat po 1. světové válce, kdy také vzniká Československá obec sokolská (ČOS). V roce 1919 byl založen hudební a krátce potom i loutkářský odbor, dalším odborem byl odbor české házené, která byla nejpopulárnější mezi ženami. Ve dvacátých letech 20. století vznikl odbor lehkoatletický, lyžařský a biografický, jenž znamenal pro jednotu spolehlivou finanční podporu. Množství akcí jako veřejná cvičení, taneční zábavy či divadla, které Sokol pořádal, si vynutilo vytvořit také pořadatelský odbor a v roce 1931 vznikl pod vlivem šířícího se skautského hnutí odbor pro táboření.

 

 

               Důležitým mezníkem v historii Sokola byla výstavba tělocvičny, která byla otevřena 13. června 1925. Beroun žil tenkrát Sokolem a Sokol byl duší tohoto města. Několikrát však byl let Sokola násilně přerušen – v době nacistické okupace a komunistické totality. V roce 2007 je tomu již sedmnáct let, kdy se po dlouhých letech Sokol probudil z nedobrovolného spánku. Vše začalo v roce 1937, kdy byl vydán zákon o branné výchově a sokolové museli zařadit do výcviku branné prvky. Okupace přinesla jen další omezení činnosti a v roce 1941 byla Česká obec sokolská rozpuštěna, berounská jednota dokonce ještě o něco dřív.

            Ihned po osvobození Sokol svou činnost obnovil. Postupně se rozběhly odbory odbíjené, táboření, žactva, divadelní, hudební i odbor biografický. Nebylo to však nadlouho. Jedním z důsledků únorového komunistického převratu v roce 1948 bylo i rozhodnutí o likvidaci samostatné sokolské organizace. Ta byla začleněna do systému jednotné tělovýchovy a ČOS jako samostatná složka byla zlikvidována. V Berouně vznikla základní jednota ČSD Beroun, do které byla 25. října 1950 včleněna i tělocvičná jednota Sokol Beroun pod novým názvem SOKOL ČSD Beroun a 1. ledna 1953 byl její název změněn na TJ Lokomotiva Beroun. Tím byl prakticky berounský Sokol zlikvidován. Pokus o obnovení činnosti v roce 1968 byl neúspěšný a tak začala nucená přestávka až do listopadu roku 1989.

 

            Znovu zaregistrována jako Sokol byla tělocvičná jednota 21. února 1990 a vedle cvičení a společného sportování nastoupili její dlouholetí věrní členové dlouhou cestu za navrácení majetku. V roce 1991 přešel do jednoty celý tábornický oddíl Lokomotivy Beroun. Ke konci roku 1991 měla jednota celkem 227 členů a o dva roky později dokonce 308 členů.

V roce 1993 se pustili všichni s chutí do nácviku skladeb na XII. všesokolský slet, který se konal 5. – 6. července 1994 v Praze na Strahově. Šlo o první vystoupení tohoto druhu po dlouhých 46 letech.

            Za klíčové datum ve své novodobé historii považují berounští sokolové 30. červen 1999, kdy se jim podařilo získat zpět sokolský majetek – sokolovnu, část Tyršova stadionu, ubytovnu a bývalý loutkový pavilon. Z investičních akcí je to pak jednoznačně vybudování nové plynové kotelny, sociálního zařízení v přízemí, nové střechy, nové vodovodní přípojky a  rekonstrukce jeviště, díky níž lze nyní sál sokolovny využívat ke společenským akcím a navázat tak na bohatou tradici pořádání taneční zábav.

V roce 2006 byla zcela rekonstruována podlaha v tělocvičně.

 

 

 
 

Portrét